Podzim 1994

  • listopad 1994 - seznámili jsme se s článkem Antonína T. Horáka v časopise SPELEO
  • 25. 11. 1994 - návštěva Filozofické fakulty UK v Praze, ptáme se po lingvistovi A. Horákovi (žádný výsledek). Tušíme, že je nanejvýš pravděpodobné, že si dotyčný změnil jméno, takže hledat ho pod jménem Horák může být zavádějící. Další lidé nás v této domněnce utvrzují.
  • 25. 11. 1994 - návštěva Ústavu pro jazyk český - dtto (žádný výsledek)
  • Následující týden - Pátráme po originálním zdroji informací - buď originálu samizdatu, z kterého byl převzat článek do Spelea, nebo po Bergierově "Knize nevysvětlitelného", nebo po zdroji zcela nejpůvodnějším - článku v časopise NSS News. "Kniha nevysvětlitelného" nás láká zejména z toho důvodu, že její autor tvrdí, že k přetištění Horákova článku měl souhlas jeho autora, Horáka samotného. Byl s ním tedy v užším kontaktu, nebo na něho měl minimálně adresu. Bergier sám již bohužel zemřel, chtěli jsme kontaktovat jeho přítele Pauwelse, s nímž udajně sdílel kartotéku, nakonec jsme od toho upustili. Nakonec se nám podařilo sehnat do té doby tajemného pana Gruntoráda (viz Speleo 15) a tedy i samizdat, jenž byl předlohou pro článek ve Speleu. Bohužel to však neznamenalo vůbec žádný přínos.
  • návštěva Svazu bojovníků za svobodu - ptáme se po partyzánovi jménem Antonín T. Horák. V kartotéce Svazu nalezen pouze jistý Antonín Horák z Ostravy, horník. Šéfredaktor časopisu Národní obroda je problematikou zjevně zaujat a nabízí pomoc v podobě otištění článku spolu s výzvou v jejich časopise. Kromě toho nabízí možnost získání podrobnějších informací o partyzánském hnutí na Slovensku od historiků z Vojenského muzea. Na výzvu se nikdo nepřihlásil, z Vojenského muzea jsme se žádné zajímavé podrobnosti nedozvěděli.
  • Následující týden - návštěva archívu ČSS. Všichni zde na sekretariátu mají docela bžundu z toho, že se zajímáme o tak zjevnou pitomost, nicméně nám velice ochotně vyhledají a oxeroxují časopis NSS News z března roku 1965 s originálem článku o Moonshaft-u, jenž způsobil takový rozruch. Teprve z tohoto článku se dovídáme další důležité údaje, které v ostatních jeho přepisech chybí, nebo jsou zkreslené. Nyní tedy víme, že Horák po válce emigroval do USA a nemá smyslu ho hledat v Čechách.

Zima 1994/1995

  • Návštěva na Slovensku - seznámení s terénem, pátrání v místních archívech, návštěvy pamětníků

 
Jaro 1995

  • Dále začínáme uvažovat o takových věcech jako je geofyzikální průzkum podezřelých lokalit na Slovensku (magnetometrie, termika...) a o získání leteckých a družicových snímků dané oblasti. Jsme přesvědčeni, že taková věc jako Moonshaft se musí nějak navenek projevovat.
  • Podařilo se ze Slovenska sehnat podrobnou geologickou mapu podezřelé oblasti. To nás samozřejmě samo o sobě nespasí, ale pomůže to při plánování, kde hledat a kde ne.
  • Dostali jsme tip kontaktovat ing. Mackerleho, který se touto a podobnými záhadami u nás i ve světě zabývá již několik let a píše o nich články a vydává knížky. Od něj získáváme k nahlédnutí jeho soukromý archív všemožné korespondence a různých výsledků pátrání vůbec. Něco z toho již víme, něco je pro nás nové. Dozvíme se například, čím se Horák v USA zabýval, ap. Nejdůležitějším (a také nejzoufalejším) poznatkem pro nás bylo, že Antonín Horák již nežije, zemřel před mnoha lety v USA. Zbývá jeho manželka, jejíž adresa je zatím neznámá a policejnímu úředníku v USA se ji nepodaří zjistit.

Léto 1995

  •  Návštěva na Slovensku - hledání (a nalézání) jeskyní v zájmové oblasti. Celkem objeveno cca 8 menších jeskyní a jedna propast. Návštěva v archívu, matrice, na faře, konzultace s pamětníky a historiky.

Podzim 1995

  • Návštěvy v různých archívech.
  • Studium literatury o partyzánském hnutí na Slovensku a v Polsku.
  • Konzultace s psychologem. Šlo nám o to, zda je možné z psaného projevu (článku) zjistit, do jaké míry si jeho autor vymýšlel a z jaké části může být pravdivý. Co jsme se dozvěděli? Určit to lze. Článek s největší pravděpodobností není smyšlený. Člověk, který je autorem, zcela jistě v nějaké jeskyni byl ukryt, je otázkou, zda jeskyně skutečně vypadala, tak jak ji popisuje. Utrpěl úraz hlavy, byl ve značně psychicky náročné situaci, je možné (spíše pravděpodobné), že mohl vidět realitu jinak, než jaká ve skutečnosti byla.
  • Konzultace některých místních názvů na Slovensku s onomastiky. Šlo nám o to vyvrátit či potvrdit podezření, že některé lokality na Slovensku by podle názvů mohly mít něco společného s Moonshaftem. Podezření bylo vyvráceno.
  • Návštěvy ve vojenském muzeu na Žižkově, konzultace s historiky zabývajícími se partyzánským hnutím a odbojem vůbec. Žádné konkrétní výsledky.
  • Archív UK v Karolinu. Pátrání po A. Horákovi jako studentu či doktoru lingvistiky. Bez výsledku.
  • Podařil se první průnik do archívu ministerstva vnitra. Veškeré operace zde probíhající se však měří geologickým časem. Je třeba nechat věc uležet.

Zima 1995/1996

  • Návštěvy ve vojenském archívu v Invalidovně. Hledáme zmínku o A. Horákovi - partyzánovi, případně vojákovi. Nalezeno několik Horáků, dokonce i jeden Antonín Horák, jednalo se však prokazatelně o jiné osoby. Jinak žádné konkrétní výsledky.
  • Návštěva americké ambasády za účelem zjištění informací o A. Horákovi. To se samozřejmě nepodařilo, leč získali jsme informaci o tom, kde lze tyto informace získat. Jak se ukáže později, je to informace poměrně cenná.
  • Konečně se nám podařilo zajistit podrobné topografické mapy zkoumaného území.

Jaro 1996

  • Pátrání na Internetu.

Léto 1996

  • Návštěva Slovenska. Prolongace nám již známých jeskyní. Objev nových prostor v jedné z nich (v propasti). Objeveny nové nadějné jeskyně a jedna propast. Rozhovory s pamětníky.
  • Pátrání na Internetu

Podzim 1996

  • Podaří se nám kontaktovat blízkého příbuzného Antonína Horáka v USA. Dozvíme se od něj některé zajímavé momenty z Horákova života. První významný pokrok.
  • Druhý průnik do archívu MV. K tomu, abychom zde něco zjistili, však máme žalostně málo informací o Horákově osobě.
  • Pátrání ve státním ústředním archívu - hledání Horáka podle jeho profese a pravděpodobného místa bydliště v Československu před válkou. Žádné výsledky.

Zima 1996/1997

  • Jistá senzibilní osoba nám nabízí své služby pro vyhledání "Měsíční šachty" nad mapou. S potěšením přijímáme a  zatím dychtivě čekáme na výsledky.
  • Další pátrání v archívech - pozemkových, ... Žádné výsledky.
  • Dozvíme se, že Antonín Horák měl co do činění s jistou osobou, která později proslula v oboru chemie. Studujeme biografická díla o této osobě. Žádný konkrétní výsledek.
  • Pokus kontaktovat telefonicky jiného blízkého příbuzného A. Horáka v USA. Neúspěšně.

Jaro 1997

  • Podaří se nám získat úmrtní list Antonína Horáka. Konečně známe jeho datum narození, úmrtí, příčinu úmrtí a jméno jeho rodičů, jakož i jméno manželky za svobodna. Druhý výrazný úspěch.
  • Na základě těchto informací podnikneme třetí průnik do archívu MV. Bohužel, bez výsledku.
  • Pátrání v poštovním archívu (adresáře, telefonní seznamy...). Žádný výsledek.

 Léto 1997

  • Druhý pokus kontaktovat telefonicky blízkého příbuzného A. H. v USA. Úspěšně. Dozvíme se bližší údaje o místě Horákova narození a předválečného působení.
  • Srpen - návštěva Slovenska s trochu lepším vybavením než minulý rok. Prolongace nám již známých jeskyní, snažíme se proniknout do jeskynního systému. Objev nové chodby v jedné z propastí.

Léto 1998

  • Známe datum narození A. Horáka (podařilo se nám získat jeho úmrtní list), známe jména rodičů i jeho ženy za svobodna, od jeho příbuzných jsme získali i jméno obce, ve které žil. Lokalizace obce souhlasí s naší předchozí hypotézou. Zhruba víme čím se živil. Vše do sebe skvěle zapadá. Bereme si dovolenou a jedeme tam. Prolezeme všechny matriky i hřbitovy v okolí inkriminovaného místa. Nic. Ani stopa! Ani náznak stopy!! Už jsme ovšem zvyklí na to, že nic okolo osoby A. Horáka není jednoznačné a jednoduché. Tak a co teď? Telefonní hovor, který jsme měli s Horákovou příbuznou, probíhal tak, že název zmiňované obce nám z čehosi diktovala. Musí mít tedy nějaké písemnosti týkající se A. Horáka. Jsme rozhodnuti je od té paní vymámit. Uvidíme.

Jaro a léto 1999

  • Poměrně slušný pokrok, zdá se. Objevili jsme člověka, který v roce 1971 mluvil s A. Horákem o Měsíční šachtě. On a jeho přítel se v té době zajímali o záhady a navštívili Horáka v Coloradu. Podle jeho výpovědi existují originální deníky a náčrty, ze kterých pochází článek v NSS News! A existují prý dodnes. Uvidíme zda se nám je podaří sehnat.
    Zajímavé je na tom i to, že se tak potvrzují slova psychologa, se kterým jsem článek před několika lety konzultovali. Tehdy (bylo to v době, kdy jsem o Horákovi nevěděli nic než to, že se po válce odstěhoval do Ameriky) nám sdělil své přesvědčení, že autor článku je dozajista psavec a že určitě nebyl pouze tento článek, že článek je pouze výtahem z nějakého obsáhlejšího dílka, myšleno deníku. A s největší pravděpodobností se nebude jednat o jeden deník, nýbrž o několik svazků. Tato domněnka téměř věštecká se tedy nyní ukazuje byt správnou.
  • V poslední době vzrostl zájem o Měsíční šachtu a dostáváme dopisy od jiných hledačů. Neustále se zde vyskytují úvahy, které jsou opřené o zavádějící informace, které uvedl americký editor článku, nebo ty které připsal Bergier ve své knize. Rádi bychom, kdyby se pátrání hnulo z místa a tak zde uvedeme fakta, která jsou podle nás ověřená. Současně s tímto uvádíme i námi odhadnutou pravděpodobnost našich tvrzení.

    100 %
    Antonín Horák už nežije!
    Nežije již ani manželka Antonína Horáka!
    Antonín Horák nebyl voják z povolání!
    Antonín Horák nebyl lingvista! Alespoň ne před válkou.
    Antonín Horák nebyl v podzemí žádný amatér. Před válkou jej dokonce pohyb v podzemí živil! (píšeme to takhle básnicky, protože Vám zatím nechceme sdělit jeho skutečné povolání :-)
    Souřadnice uvedené v předslovu editora jsou opsány z atlasu, aby američani věděli kde je vlastně Slovensko (obrazně řečeno). Neuváděl je Antonín Horák.
    Antonín Horák neměl dětí, kterým by předal svůj objev.
    Antonín Horák byl v době kdy objevil Měsíční šachtu již poměrně zralý a světa znalý muž. Rozhodně to nebyl žádný dvacetiletý mladík jak jsme si zprvu mysleli.
    Antonín Horák nerovná se Ernest Hönig! Důkazem je právě srovnání jejich stáří. Hönigovi bylo v té době okolo osmnácti let. Pokud vám tento údaj nic neříká tak jste s hledáním skutečně na začátku :-).
    Netopýr je jedlý živočich i když žádná gurmánská lahůdka to asi nebude. Ačkoliv kdoví? Třeba až jednou ochutnáte netopýra tak už vám nic jiného chutnat nebude :-)

    To by asi tak pro začátek mohlo stačit. Dále následují spekulace a nejasnosti, které se snad časem vyjasní.

Rok 2007

  • pokud správně počítám, dostal jsem se k aktualizaci této stránky po osmi letech :-) Hmm.. to je docela dost. Za těch osm let jsme ale hledat nepřestali. Jenom už toho času není tolik.
    Když si čtu starší údaje, řekl bych, že nic podstatného nemusíme měnit. Naše teorie nebo závěry z hledání jsou stále platné. Teď ovšem již k novinkám.
  • Dospěli jsme k názoru, že vojenská příhoda uvedená v článku je buď naprosto vymyšlená, nebo zcela záměrně uvedl Horák do této příhody nesmyslné údaje. Je otázkou co je příčinou této skutečnosti. Pozornému nebo zasvěcenému čtenáři při ověřování některých údajů brzy dojde, že takhle to být nemohlo. Trochu problém je, že se píše rok 2007 a reálie válečných let jsou pro nás vzdálenou minulostí. Pojďme si probrat fakta, která nás dovedla k uvedenému názoru. Za každým bodem se pokusím uvést procento , které značí míru jistoty s jakou uvádíme náš názor.
    • Problém číslo jedna - vojenská historka
      • Velikost vojenské jednotky -  184 vojáků a důstojníků. 23. října 1944 už bylo na Slovensku po SNP, a tak v kraji oerovali pouze malé jednotky partyzánů. Takto velká vojenská jednotka v uváděné oblasti nebyla a nebal ani v jiných oblastech - míra jistoty 80%
      • ...na nás pálila dvě 70 mm děla.. - taková děla nebyla ve výzbroji německé armády.  Je s podivem pokud by se autor pletl v tomto bodě. Pro civilisty je to možné zanedbatelný detail, ale ve válce je to zásadní a podstaná informace. Podle ráže děla se vojáci rozhodují, jak se budou chovat (každá zbraň má svůj typický charakter). Je prostě něco jiného polní dělo, něco jiného minomet, houfnice atd. Navíc jak si povíme později Horák o sobě uvádí, že byl vojákem i v první světové válce, takže by neměl být takový nýmand, aby si spletl ráži děla. - 100%
      • ..hromady sněhu.. - několikrát se autor v článku zmiňuje o záplavách sněhu. 23. října prokazatelně sníh nebyl! Sněžit začalo až v listopadu. Někteří kolegové hledači si tento rozpor vysvětlují tím, že mohlo jít o vysoko položené oblasti ve Vysokých Tatrách. Autor umisťuje jeskyni do oblasti Staré Lubovni, délka uváděné cesty také odpovídá této oblasti, s tímto přístupem můžeme hledat Moonshaft i v Alpách. Tak jako tak z sněhového zpravodajství i z litertury okolních partyzánských skupin jasně vyplývá, že v tuto dobu na Slovensku sníh nebyl. O velkém množství sněhu se Horák zmiňuje i po cestě do Košic, kdy narazili na polské povstalce. To bylo 30. října a stále ještě nesněží. Tady argument o sněhu v Tatrách padá úplně. míra jistoty - 100%
      • ..Vyrazil jsem na jeskynní tůru s puškou... - Horák píše, že nepřítel přiběhl do zákopu, probodl mu ruku bajonetem a křísnul ho po hlavě. Už samotný fakt, že tam útočníci nechali tři zraněné vojáky - (nebo chcete-li partyzány i když toto slovo Horák nikdy v článku nepoužije) je dosti podezřelý. Ale že jim ještě ke všemu nechali zbraně? No to už ten závěr bitvy vysloveně odflákli. míra jistoty - 50% (a to jsem hodně benevolentní)
      • šestý den došli do Košic kde dostali příkaz spojit se svým praporem -  asi nejvážnější problém celé této vojenské historky. Pokud u předchozích bodů lze uplatnit spekulace nejrůznějšího typu, pak u této nikoliv.  V rocě 1944 totiž v Košicích nejenže nemohl být nikdo kdo by dával příkaz tohoto typu. Košice nebyli dokonce ani slovenské!!!! Košice patřili za války Maďarsku!
    • Problém číslo dva - osoba Antonína Horáka
      • Samotný článek neobsahuje příliš informací o autorovi. Pouze několik zmínek typu "autor žije v Pueblu" atd.  Některé informace jsme získali od příbuzných Horáka v USA.  Jiné od dalšího hledače - Teda Phillipse (podívejte se na jeho stránky http://ufophysical.com/index.php?option=com_content&task=view&id=16&Itemid=1)
      • Takže popořádku. Proč má smysl se zabývat osobou autora? Článek vykazuje podstatné chyby z hlediska věrohodnosti (viz vojenská historka). Většina věcí, které by mělo být možné ověřit, buď nesedí, nebo nesedí úplně. Pokud chceme dále pátrat, je nutné si udělat představu o věrohodnosti samotného pisatele článku. Za určitých předpokladů se totiž dají výše uvedené nesrovnalosti pochopit. Jednou z možností je, že se příběh odehrál za takových okolností, že pokud by autor nefabuloval, bylo by možné snadno lokalizovat jeskyni. Pokud se chtěl autor bránit jednoduchému prozrazení musle začlenit skutečný příběh do smyšleného. Další možností je, že autor objevil jeskyni za situace, kterou v roce 1965 nebyl ochoten pravdivě popsat. Tato poslední možnost se mi nezdá úplně mimo.  Navíc se mi tento předpoklad líbí pro svou jednoduchost. Pokusím se teď shrnout nejdůležitější údaje o Antonínu Horákovi včetně výsledků při jejich prokazování.
      • Narození - podle úmrtního listu (dále jen UL) se Horák narodil 7.7 1897. Není zde uvedeno město, pouze stát Austria - Hungary. Kromě úmrtního listu máme k dispozici životopis (dále jen CV), který Horák předložil americkým úřadům ve Francii při žádosti o azyl. v UL uvádí Horák svého otce jako Edwarda Horáka.  V CV je to Karel Horák.  Matka Maria Thamesch, naproti tomu v CV je to Maria Kocher. V CV je uvedena obec narození Hermanstadt / Transylvania (dnešní Sibiu). Ted Philips uvádí, že se jednalo o Hermannstadt ve Východních čechách. Našel jsem si všechny obce, které se v té době jmenovali Hermannstadt (nebo alespoň podobně) a prošel jsem matriky - samozřejmě nic. Sibiu nejsem schopen ověřit. Ale pojďme dál, tohle není to podstatné.
      • Kde rodina žila - od příbuzných Horáka jsem se dozvěděl, že rodina žila ve městě Keilberg, což je Klínovec v Krušných Horách. Phillips píše o "Domain Keilburg" což je celkem zřejmý překlep. Na svých stránkách kde Ted Phillips popisuje project Tatra (název pro jejich projekt o hledání měsíční šachty) je dokonce vyfocena rozhledna na Klínovci a pod ní je popis, že se jedná o Horákovo sídlo. To je nesmysl, rozhledna patřila turistickému klubu, nikoliv Horákovi (info o rozhledně). V každém případě se zdá, že v tomto směru máme podobné informace - Klínovec domov rodiny Antonína Horáka. Zkrátím to. Návštěva matriky - nic. Klínovec je malinká vesnička, spíše je to pár baráků vedle sebe. Nikdy tam nežilo více naž 20 lidí. Hledat v matrice je tedy velmi jednoduché. V této obchi se nikdo se jménem Horák nevyskytoval! Stejně tak i v Jáchymově. Před válkou šlo o vysloveně německy osídlenou oblast. Taktéž kronikáři mi potvrdili, že se s tímto jménem na tomto území nikdy nesetkali. Samozřejmě jsme prochodili i blízké hřbitovy, poptávali jsme se atd. Výsledek - nula. Ve svém životopise, novinových článcích, ale i v rozhovorech s ostatními lidmi přitom Horák tvrdil, že jeho rodina tam žila po staletí, vlastnili několik dolů apod.  Jak je možné, že nikde nezůstal doklad o jejich působení? Změnil jméno? Nebo tam nikdy Horák nežil? Nebo tam sice byl, ale nikoliv jako vlastník dolů? Pojďme v dešifrování Horákova CV dále...
      • škola - v CV je uvedeno, že Horák chodil do školy v Karlíně a jednalo se o CK reálné německé gymnázium Karlín v Praze. Hmmm - to je celkem přesná informace, že? V roce 1915 maturoval, píše se v CV. No tak hurá do Karlína. Škola sice neexistuje, ale archívy ano. Našel jsem si seznamy žáků z té doby a z této školy. Jsou krásně zpracované - originální seznamy z té doby, parádní hledání. Už tušíte? No jistě. Žádný Horák.  A takto to pokračuje i s vysokou školou. vystudoval prý na báňské akademii v Báňské Štiavnici jenomže v době kdy tam tato akademie nebyla. Uvádí, že pracoval v roce 1945 - 1947 jako "báňský rada" u ministerstva hospodářství. Klasický postup i výsledek - do archívu - seznamy - po Horákovi jako když se zem slehne.
Skupiny Google
Přihlásit odběr skupiny Moonshaft
E-mail:
Navštívit tuto skupinu